Cílem článku je vnést nový pohled do debaty o vědeckém realismu v souvislosti s kalorickou teorií tepla. Kalorickou teorií v souvislosti s vědeckým realismem a argumentem pesimistické indukce se zabýval Stathis Psillos, jehož přístup byl později kritizován Hasokem Changem.
Cíl, který si kladu, je dvojí. Za prvé zhodnotit, do jaké míry je Changova kritika oprávněná, a vyzdvihnout její jistá pozitiva.
Za druhé se budu snažit dokázat, že na základě studia kalorické teorie tepla lze vysledovat obecnější principy, které i přes Changovu kritiku Psillosovy strategie podrývají plausibilitu pesimistické indukce.