Cílem článku je vnést nový pohled do debaty o vědeckém realismu v souvislosti s kalorickou teorií tepla. Kalorickou teorií v souvislosti s vědeckým realismem a argumentem pesimistické indukce se zabýval Stathis Psillos, jehož přístup byl později kritizov án Hasokem Changem.
Cíl, který si kladu, je dvojí. Za prvé zhodnotit, do jaké míry je Changova kritika oprávněná, a vyzdvihnout její jistá pozitiva.
Za druhé se budu snažit dokázat, že na základě studia kalorické teorie tepla lze vysledovat obecnější principy, které i přes Changovu kritiku Psillosovy strategie podrývají plausibilitu pesimistické indukce.