Kapitola resumuje počátky systematické výuky fonetiky na vysokých školách připravujících učitele. Zabývá se fonetickými tématy ve filologických přednáškách v období před institucionalizací oboru i v období následujícím po vzniku specializovaného fonetického pracoviště.
Autoři shrnují vliv prací Pražského lingvistického kroužku, zejména Tézí, a reflektují jeho vliv na didaktiku výuky výslovnosti. Kapitola informuje o osobnostech klíčových pro rozvoj oboru i o historickém vývoji distribuce fonetických témat ve filologických programech Filozofické a Pedagogické fakulty UK.