Cíl práce: Popis epidemiologické situace u dětí ve věku do jednoho roku života, které onemocněly pertusí v letech 1997-2013 v České republice. Materiál a metodiky: Do souboru byly zařazeny děti ve věku do jednoho roku života s laboratorně potvrzeným onemocněním pertusí, které byly v období 1997-2013 registrovány prostřednictvím systému přenosných onemocnění.
Celkem bylo ve vybraném období nahlášeno 265 dětí ve věku do jednoho roku života. U dětí v sledovaném souboru byla hodnocena vybraná demografická data, počet hospitalizovaných dětí a očkovací anamnéza.
Výsledky: U dětí do jednoho roku života byl od devadesátých let minulého století zaznamenán trvale stoupající trend hlášené incidence onemocnění. Nejnižší hlášená incidence pertuse u dětí do jednoho roku života byla zaznamenána v roce 1998 (1,1/100 000 obyvatel), nejvyšší v roce 2013 (31,3/100 000).
V období 1997-2013 bylo v ČR prostřednictvím systému přenosných onemocnění hlášeno celkem 265 dětí ve věku do jednoho roku života s onemocněním pertusí, 128 dívek a 137 chlapců. Většina dětí ve sledovaném období onemocněla během prvních čtyř měsíců života, téměř 77 %.
Z 265 dětí nebylo před začátkem onemocněním očkováno 79 %, minimálně jednou dávkou vakcíny proti pertusi bylo v době onemocnění očkováno 21 %. Hospitalizováno v souvislosti s pertusí bylo 75 % dětí.
Většina dětí, téměř 81 %, byla hospitalizována s onemocněním v prvních čtyřech měsících života, respektive v šesti měsících života - 90 %. Závěry: Během období 1997-2013 byl v České republice zaznamenán stoupající počet případů onemocnění pertusí u dětí do jednoho roku života.
Většina z dětí onemocněla v prvních čtyřech měsících života a nebyla v době onemocnění očkována proti pertusi. Tato skutečnost jednoznačně podporuje důraznější doporučování "cocoon" strategie; tedy očkování proti pertusi u nejbližších kontaktů kojence, dále posilovací "booster" dávku pro osoby ve věku 25 let a zároveň otevírá otázku zavedení očkování těhotných.