Kapitola sestává ze dvou případových studií zkoumajících roli hudby v pražském akademickém prostředí na počátku 17. století. První studie se zaměřuje na dosud opomíjený traktát "Idea unionis seu duarum nobiliss. encyclopaediae gemmarum, musicae et poeticae, brevis adumbratio" (Praha 1617) Václava Clementa Žebráckého (ca. 1589-1637).
Unikátní exemplář tohoto traktátu je uložen v hradní knihovně na Křivoklátě pod sign. XLIV f 12.
Jeho text, který vychází z univerzitní disputace v pražském Karolinu 8. března 1617, sestává ze 130 tezí zabývajících se různými aspekty hudby a poetiky. Podstatná část traktátu vychází z knihy "Synopsis musicae novae" (Štrasburk 1612) německého teologa a filozofa Johanna Lippia (1585-1612).
Studie se tudíž zabývá shodami a odlišnostmi obou děl. Druhá případová studie se zaměřuje na pražskou jezuitskou akademii.
I když nemáme žádný doklad o tom, že by se na této akademii obhajovaly teze věnované hudbě, existují svědectví o hudbě při tamějších akademických ceremoniích. Jedno z nich je i carmen gratulatorium Matyáše Mencelia z Kolsdorfu a Jiřího Viléma Michny z Vacínova (z. 1640) s názvem "Αὐτοσχέδιον nobilibus [...] dominis, qui in alma Caesarea regiaque Academia Pragensi prima in artibus liberalibus et philosophia laurea inaugurato coronati sunt 15.
Calend. Maias anno 1608" (Praha 1608).
Sbírka je výjimečná pro svůj divadelní charakter a notovaný vícehlasý hudební doprovod. Kvalita kompozice ukazuje na znalost dobového evropského hudebního stylu.