Geriatričtí nemocní na odděleních urgentního příjmu tvoří 40 % všech ošetřených a 6,5 % je starších 80 let. Až 60 % je následně přijímáno k akutní hospitalizaci a část propuštěných se opakovaně vrací k urgentnímu ošetření.
Pro narůstající medicínskou komplexnost a přesah problémů do sociální oblasti vzniká potřeba kromě léčby akutního problému zlepšit rozpoznání dalších typicky geriatrických rizikových faktorů, které mohou hrát klíčovou roli v rozhodování o hospitalizaci a negativně ovlivňovat výstupy zdravotní péče a spotřebu zdravotních služeb. V práci jsou představeny dva zahraniční nástroje ISAR a TRST ur čené pro stratifikaci geriatrických pacientů podle výše rizika negativních dopadů (mortalita, disabilita, opakovaná ošetření na urgentním příjmu, délka hospitalizace, rehospitalizace), které byly v pilotním projektu ověřovány na urgentním příjmu interně nemocných VFN v Praze.
Byla potvrzena jejich využitelnost pro predikci rizika i v českém systému zdravotnictví. Lze předpokládat, že cílená geriatrická intervence (například konzultace geriatra u hospitalizovaných) a management zdravotně sociálních služeb v komunitě u propouštěných seniorů s vysokým rizikem, by mohla omezit opakující se ošetření na urgentním příjmu a rehospitalizace.
Bylo by vhodné v regionálním projektu ověřit přínos v klinické praxi.