Abstract
V rámci věcných práv a věcněprávních institutů představují služebnosti poměrně unikátní prostor. Zatímco v případě ostatních věcných práv není větších pochybností o charakteru subjektů těchto práv, v případě služebností, a ještě více v případě služebností pozemkových, lze najít několik možných přístupů k této problematice.
V rámci římského práva, ale i v rámci několika právních řádů skrze římskoprávní recepci navazujících lze ilustrovat, a tím i nastínit několik základních přístupů k dané problematice. Tyto přístupy se mohou lišit jak vzhledem k časové ose, tak ale i vzhledem (především v moderní době) k různým koncepcím, jež jsou právní vědou vůči problematice služebností zastávány.
Otázka subjektu služebnosti, jeho charakteru, ale i vůbec jeho úlohy v rámci služebnostního poměru pak bude možno ilustrovat na několika úvahách a konfrontacích tohoto obecného problému jak s jednotlivými typy služebností, tak ale i některými zásadami služebnostními.