Obezita je považována za významný nezávislý rizikový faktor jak kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, tak mortality. Jako metabolicky zdravá obezita (MZO) bývá označován stav, kdy se u některých obézních nemanifestují kardiometabolická rizika.
Pro kategorizaci obezity jako MZO či metabolicky rizikové (nezdravé) se používají různá kritéria - buď podle nepřítomnosti jednotlivých složek metabolického syndromu, nebo na základě inzulinové senzitivity obvykle určené indexem homeostatického modelu inzulinové rezistence (HOMA-IR). Prevalence MZO se velmi liší nejen v závislosti na použité definici, ale i na věku, pohlaví a etnicitě.
Mezi obézními jedinci se udává v širokém rozmezí: 3,3-44,0 %. Vedle inzulinové senzitivity je MZO charakterizována méně vyjádřeným prozánětlivým stavem, gynoidní distribucí tělesného tuku, absencí tukové infiltrace jater a kosterního svalu a také přítomností menších adipocytů a menšího počtu makrofágů v tukové tkáni.
Nicméně současná klinická praxe neposkytuje účinné a dostatečně citlivé prostředky k přesnému určení individuálního metabolického zdraví. Fenotyp MZO je výsledkem interakce genetických faktorů zejména s faktory životního stylu.
Metabolicky zdraví obézní jedinci bezpochyby existují. Reprezentují však nehomogenní skupinu pacientů, která zahrnuje jak ty, kteří jsou s ohledem na metabolická rizika srovnatelní s metabolicky zdravými normosteniky, tak i ty, u nichž některá metabolická rizika nebyla odhalena běžným klinickým vyšetřením.
Navíc bychom měli mít na zřeteli, že MZO i metabolicky riziková obezita jsou přechodným stavem, u nějž v odpověď na změnu životního stylu může dojít jak ke vzestupu, tak k poklesu tělesné hmotnosti a metabolických rizik. Závěr: Metabolicky zdravá obezita existuje.