Nemocní s mentální anorexií, bulimií nebo záchvatovitým přejídáním představují velmi rozsáhlou a vnitřně diferencovanou skupinu s rozdílnou komorbiditou a dynamikou rozvoje problému. V tomto kontextu lze snadno učinit určitý, omezeně platný závěr a zobecnit ho.
Zabývat se poruchami příjmu potravy proto vyžaduje respekt jak k charakteru problému, který se týká narušení základní lidské potřeby, tak k individuálním, věkovým a sociálním zvláštnostem nemocného. Článek si klade za cíl představit poruchy příjmu potravy jako srozumitelný problém, připomenout významné souvislosti jeho rozvoje a nastínit možnosti léčby.