Abstract
V současné době klesá zájem žáků o studium přírodních věd a i v rámci relativně oblíbené biologie bychom našli hůře hodnocené obory. Jedním z nich je i botanika.
Studium rostlin je pro žáky často nezajímavé, vzpomínky na poznávání rostlin jsou pro ně často hodiny strávené nad botanickým atlasem bez praktické výuky v terénu či na exkurzi. Z toho důvodu jsme se rozhodli zaměřit výzkum na problematiku poznávání krytosemenných rostlin na gymnáziích.
Práce se věnuje různým metodám používaným k výuce poznávání krytosemenných rostlin a jejich efektivitě. Efektivita výuky byla zkoumána pomocí "poznávaček" druhů (tj. zkoušení, zda žáci poznají požadované organismy). Žáci poznávali živé (čerstvé) zástupce a byla vyhodnocena úspěšnost žáků od učitelů, kteří používají k výuce různé metody.
Nejefektivnějším způsobem výuky poznávání rostlin se zdá kombinace různých metod (prezentace s obrázky, nošení živých rostlin do hodin, venkovní procházky, práce s herbářovými položkami). Ukazuje se, že pokud žák vidí během výuky rostliny pouze na obrázcích, či pouze jednorázově, je pro něj obtížné určit živé zástupce.
Na schopnost poznat živé zástupce krytosemenných rostlin mělo mimo metody výuky vliv pohlaví, účast v předmětové olympiádě, vztah k biologii a botanice a další proměnné.