Abstrakt
Plicní adenokarcinomy jsou u značné části nemocných diagnostikovány až ve stadiu generalizovaného onemocnění, kde hraje primární roli systémová léčba. Chemoterapie nadále zůstává základní modalitou pro většinu pacientů v první linii léčby, její účinnost může být dále podpořena inhibicí angiogeneze.
V druhé linii se situace mění - své místo si zde nachází imunoterapie, i když přímé srovnání s účinnějšími režimy kombinované léčby docetaxelu s inhibitory angiogeneze nebylo provedeno. Cílená léčba našla své místo u pacientů s prokázanou senzitivní EGFR mutací či translokací genů ALK nebo ROS1.
Navíc v případě rezistence na úvodní preparáty lze v řadě případů užít lék vyšší generace. Řada studií navíc probíhá - mohli by přinést opět další krok ke zlepšení nedobrých vyhlídek těchto pacientů.