Abstrakt
Tento článek informuje o vybraných alternativních medicínských metodách (dále AMM) v podmínkách českého zdravotnictví. Můžeme je definovat jako diagnostické a léčebné postupy odlišující se svými teoretickými východisky i praxí od medicíny založené na důkazech.
Definice je problematická, protože tyto metody jsou vnitřně nekompatibilním souhrnem modalit, které působí převážně jako placebo. Existuje mnoho "léčebných" a "vyšetřovacích" metod, které jsou provozovány především léčiteli bez lékařského vzdělání a jsou úzce spojeny s esoterikou.
Obecnou charakteristikou alternativních metod je zmatečné používání přírodovědných pojmů a teorií - například pojmu "energie". Jsou stručně uvedeny motivace pacientů i lékařů.
Jde ovšem i o etický problém, protože lékař by měl pacientovi pomáhat co nejúčinněji, což vylučuje metody se spornou, malou či nulovou účinností. Názory na východisko z této situace se rozcházejí.
Může to být odmítavý či velmi zdrženlivý vztah lékaře k AMM a maximalizace placeba zesilujícího účinnost racionální terapie. Elementární kritice jsou podrobeny u nás nejrozšířenější metody - homeopatie, akupunktura, tzv. "biorezonanční" přístrojové metody, psychotronické a biotronické léčitelství a konečně i některé odmítnuté léčebné postupy v onkologii.
Medicína dle našeho názoru disponuje dostatečnými znalostmi a zkušenostmi, aby mohla posoudit účinnost AMM a případně je odmítnout pro kauzální terapii. Jejich využití jakožto placeba je nutno pečlivě zvažovat.