Některé otázky související se smlouvou o vyslání zaměstnance k poskytování nadnárodních služeb do zahraničí
Abstrakt
Cílem předmětného příspěvku je analýza vhodné formy a především žádoucího obsahu smlouvy upravující vyslání zaměstnance k nadnárodnímu poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie či smluvního státu Evropského hospodářského společenství. Hlavním úkolem smlouvy o vyslání přitom není jen komplexně řešit samotné vyslání k poskytování nadnárodních služeb do jiného státu, ale též upravit osud pracovněprávního vztahu, z něhož je zaměstnanec vysílán k poskytování nadnárodních služeb.
Pokud jde o regulaci volby práva, pak se v souvislosti s četnými praktickými problémy aplikační praxe, jakož i kontrolních orgánů domovského a hostitelského státu doporučují konkrétní ujednání, jež obvykle pomáhají předcházet individuálním pracovním sporům, resp. správnímu řízení o spáchání některého z relevantních správních deliktů.