Abstrakt
Dynamika vývoje povodí malého vodního toku a možného dlouhodobého antropogenního ovlivnění jeho aluvia byla studována za využití GIS (mapy I. - III. vojenského mapování, morfometrické analýzy s využitím hydrologických a výškových dat), sedimentologie (vč. mikromorfologie) a geochemie (Mehlich III, magnetická susceptibilita) a OSL datování v kontextu těžebních aktivit v povodí. Těžební činnost je ve vrchovinách a hornatinách ve střední Evropě známa ve velkém rozsahu již od středověku.
Tato případová studie z Českomoravské vrchoviny zahrnuje zdokumentované středověké těžební aktivity a může být považována za ukázku typického vývoje drobného vodního toku v kontextu středověkých a novověkých antropogenních aktivit. Ve studii je zhodnocen informační význam aluviálního záznamu a je zhodnocen geomorfologický vývoj území.
Pánev toku je vyplněna dvěma hlavními typy sedimentů, přičemž tyto nesou informace o středověké těžbě a zpracování rud a o nedávném i současném zemědělském managementu. První z nich je potoční aluvium vytvořené díky středověké těžbě rudy.
Druhá jednotka je tvořena materiálem novověkých plošných splachů. Tato lokalita je typickým příkladem krajiny antropogenně ovlivňované již od středověku, přičemž mnohem pozdější land-use (scelování polí, intenzifikace zemědělských procesů) ovlivnil agradaci dna pánve přibližně stejně intenzivně jako středověké těžební aktivity.