Rozsáhlá úvodní studie k českému překladu Ps.-Plútarchova spisu O hudbě je věnována roli músiké v řecké kultuře; tento téměř všeobsáhlý koncept zasahoval do mytologie, náboženství, filosofie, literatury, matematiky stejně jako do každodenního života. Múzický život Řeků je tu představen v širokém panoramatu zahrnujícím náboženské a divadelní slavnosti i jednotlivé múzické žánry; opomenuta není ani genealogie Múz (které ztělesňují božskou inspiraci a dokládají, že slovo a píseň tvoří konstitutivní prvky celého kosmu) i jejich potomků a příběhy o vynálezech hudebních nástrojů.
Hudba přitom pro Řeky reflektuje také harmonii všehomíra a pro své vlastnosti nejsnáze proniká do duší mladých lidí - odtud nesmírně důležitá role, jakou hrála músiké ve výchově. Spolu s konceptem paideia je probrána také teorie éthosu, který působení hudby zakládá (zejména v dílech Platónových a Aristotelových).