Rozcvičení je nezbytnou součástí každého sportovního výkonu a stejně jako sportovní trénink, tak i samotná metodika rozcvičení si prošla svým vývojem. V současnosti se stává čím dál tím více součástí odborných rozprav s ohledem na účinnost k danému sportovnímu výkonu.
Jednotlivé závěry z těchto rozprav jsou podloženy výzkumy zabývajících se různými formami rozcvičení. Přes jasné výsledky těchto výzkumů však i nadále převládá mezi sportovci i trenérskou komunitou dominance statického rozcvičení.
Cílem příspěvku je prostřednictvím prostudování vědeckých a odborných článků zaznamenat informace týkající se rozcvičení před rychlostním sportovním výkonem reprezentovaným krátkým sprintem.