Druhá světová válka přivedla Jiřího Weila k tematické proměně díla. Nejprve vydal povídky, Barvy a Mír, většinou s tematikou holokaustu.
V roce 1949 vyšel jeho vrcholný román Život s hvězdou. Zde čtenáři sledují osudy českých Židů během protektorátu v Praze, jejich perzekuci a postupnou degradaci, očima obyčejného člověka Josefa Roubíčka.
Oficiální komunistická kritika dílo odsoudila. Weil mohl svá dalš í díla publikovat až na konci života, koncem padesátých let (Žalozpěv za 77 297 obětí, Na střeše je Mendelssohn).
Vynikajícím dílem tematizujícím šoa je zejména Žalozpěv, koláž sestávající ze tří stylisticky i graficky oddělených pásem.