Abstract
Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální krevní onemocnění vycházející z poškozených kmenových buněk, jež po fázi cytopenie často přechází v akutní myeloidní leukemii (AML). MDS je charakterizován rozličnými cytogenetickými projevy včetně aberací chromozomů 5, 7, 8, 17 či jejich komplexními změnami.
Recentně s objevem až stovek mutací rozličných genů se ukazuje, jak komplexní tato nemoc je. Nejvýznamnější somatické mutace postihují RNA-sestřih (SF3B1, SRSF2, ZRSR2, U2AF1, U2AF2); metylaci DNA (TET2, DNMT3A, IDH1/2); modifi kaci chromatinu (ASXL1, EZH2); transkripční faktory (TP53, RUNX1); signální dráhy (KRAS, NRAS, CBL, NF1, PTPN11) včetně receptorových kináz (FLT3, JAK2); kohezinový komplex (STAG2, CTCF, SMC1A, RAD21); opravu DNA (ATM, BRCC3, DLRE1C, FANCL); a další méně zastoupené regulátory buněčných procesů.
Předmětem následujících řádek je zhodnotit stav recentních poznatků o klíčových mutacích u MDS a zhodnotit východiska, jež tyto poznatky přinášejí pro klinickou praxi.