Kardiovaskulární onemocnění stále představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí, především v průmyslově vyspělých zemích, včetně naší země. V České republice připadá kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí téměř na polovinu počtu zemřelých (více než 50 % žen a mužů lehce pod 50 %).
Nejvýznamnějším krokem ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality je prevence, ovlivnění rizikových faktorů. Je to obecně akceptovaný směr v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění.
Farmakoterapie hyperlipoproteinemií a dyslipidemií je považována za jeden z nejúčinnějších preventivních i terapeutických postupů. Po objevu statinů a jejich zavedení do praxe v 90. letech minulého století se zdálo, že vývoj hypolipidemik je u konce.
Jediné nové molekule, ezetimibu, chyběla data z velké intervenční studie (což se změnilo publikací studie IMPROVE-IT) a nové léky do klinické praxe nepostoupily. Teprve v posledních letech se možnosti ovlivnit plazmatické koncentrace lipidů a lipoproteinů velmi významně rozšiřují.
Novými léky, které jsou cílené především na homozygoty s familiární hypercholesterolemií, jsou lomitapid a mipomersen. Za nejvýznamnější progresi a příslib v hypolipidemické léčbě považujeme dnes monoklonální protilátky nebo inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9).
Tyto parenterálně podávané léky snižují koncentraci LDL-choles- terolu o 50-60 %, i více, navíc snižují koncentraci apolipoprotinu B a dokonce i koncentraci lipoproteinu(a). Pro tuto nejnovější skupinu nemáme ještě data z kontrolovaných morbiditně-mortalitních studií.
Přesto předběžná ale významná data z metaanalýz a sledování bezpečnosti svědčí pro pozitivní trendy ve snižování kardiovaskulárních onemocnění.