Uvážlivé užívání dostupných antibiotik je pro zachování jejich účinnosti proti infekcím nezbytné. V éře multirezistentních patogenů nabývá tento přístup důležitosti především v oblastech medicíny charakterizovaných vysokým užíváním antibiotik, k nimž patří intenzívní péče.
Optimalizace antibiotické léčby kriticky nemocných vyžaduje nejen dobrou znalost patofyziologických změn při závažných infekcích, sepsi nebo septickém šoku, ale také základní vědomosti o farmakokinetických a farmakodynamických (PK/PD) vlastnostech podávaných antibiotik. Extrémní změny orgánových funkcí v průběhu onemocnění, od hyperdynamick ých stavu po rozvoj syndromu multiorgánové dysfunkce (MODS), vyžadují u kriticky nemocných trvalou pozornost při indikaci, kontrole a úpravách dávkovacího režimu antibiotik.
Kontinuální očišťovací metody (CRRT) a mimotělní membránová oxygenace (ECMO) patří u kriticky nemocných k důležitým léčebným intervencím, které mohou dávkování antibiotik významně ovlivnit. Při užití těchto metod je pro optimalizaci léčby kladen důraz na monitorování plazmatických koncentrací a individuální úpravu dávkovacího režimu.