Abstrakt
Před více než třiceti lety byl ve výtopě rybníka Švarcenberk, 6 km j. od Veselí nad Lužnicí, objeven jezerní sediment, který se podařilo palynostratigraficky datovat do pozdního glaciálu (Jankovská 1980). Navazující výzkum odhalil pod hladinou rybníka jezero značného rozsahu, které zde existovalo od konce pleniglaciálu až do středního holocénu (Pokorný - Jankovská 2000).
Další podobné výzkumy probíhající v severní části Třeboňské pánve ukázaly, že zdaleka nejde o jezero jediné - během posledních několika let se podařilo v této oblasti zdokumentovat celkem 15 dalších jezerních pánví (obr. 1a). Největší z nich - Velký Tisý - dosahuje velikosti podobné někdejšímu jezeru Švarcenberk, přičemž sedimentární výplň pánve pokrývá ještě delší časový úsek (Šída - Pokorný 2011, Hošek et al. 2013).
Vzhledem k tomu, že přirozená kvartérní jezera jsou na našem území mimořádným fenoménem, zaslouží si toto zjištění náležitou pozornost. Multidisciplinární analýza jezerních sedimentů na Třeboňsku již poskytla celou řadu cenných informací o vývoji prostředí v příslušném období (Pokorný 2002, Pokorný et al. 2010, Hošek et al. 2014).
Podrobný výzkum morfologie jezerních pánví a jejich sedimentární výplně však značně komplikuje fakt, že téměř všechny se nacházejí pod hladinou rybníků. Vzácnou výjimkou jsou jezera objevená na louce jz. od Veselí nad Lužnicí. Článek shrnuje dosavadní poznatky získané na této lokalitě během letní sezóny 2015.