Autor článku, didaktik literatury, hovoří v kontextu dvou odlišných pojetí literárního vzdělávání o paradoxu faktografického přístupu k výuce literatury. Zdůrazňuje, že pouhé přednášení faktů literárněvědné povahy ze strany učitele a memorování těchto (především izolovaných) faktů ze strany žáka neznamená reálné "probrání učiva", tedy adekvátní zprostředkování učiva vzhledem ke smyslu vzdělávacího předmětu (výchova ke čtenářství a rozvoj osobnosti za pomoci textů) a vlastnímu vzdělávacímu obsahu předmětu (textům umělecké literatury). Článek v tomto ohledu také připomíná odlišné cíle literárního vzdělávání: Co jako kvalifikovaní učitelé od vzdělávacího předmětu literární výchova skutečně očekáváme?