Abstrakt
V několika posledních letech se mění koncept chápání významu mechanizmů využití energetických substrátů. Tyto změny jsou koncentrovány do následujících principů: 1.
Hrazení energetické potřeby není založeno na převaze, nebo výhradní výhodě jednoho nutričního substrátu (glukózy, lipidů nebo aminokyselin). 2. Výjimečnou pozici z tohoto hlediska zaujímají pouze ketolátky využitelné i při závažné stresové situaci, kdy využití glukózy, později i mastných kyselin, klesá nebo je významně potlačeno. 3.
Příznivý metabolický efekt a energetická využitelnost nutričních substrátů záleží na dynamické potřebě orgánů, která se v průběhu kritického stavu mění v závislosti na tkáňové perfuzi a saturaci kyslíkem.