Příspěvek pojednává o možnostech ukládání trestů při řízení o dohodě o vině a trestu, jehož smyslem má být dosažení mírnějšího trestního postihu pro obviněného, který projeví svou ochotu se se státním zástupcem o své vině a skutkových okolnostech případu dohodnout. Explicitní právní úprava shovívavějšího přístupu k těmto obviněným v českém právním řádu chybí a není tak zcela jasné, jak přesně má být prohlášení obviněného o spáchání stíhaného skutku v rámci sjednané dohody o vině a trestu odměněno.