Autoři Jaeschke a Arndt pojednávají ve svazku Německá klasická filosofie o filosoficky plodném období, v němž se myslitelé jako Fichte, Schelling a Hegel vyrovnávají s Kantovou filosofií. Autoři se nevěnují jen ústředním postavám německého idealismu, ale čtenáře seznamují s obnoveným zájmem o Spinozovo myšlení, s filosofickým odkazem raných romantiků či se "sporem o atheismus".
Kniha tak nabízí komplexní obraz epochy, která formulovala dodnes vlivné motivy a pojmy jako vzájemné uznání, romantická ironie nebo koncept filosofie dějin.