Cíl: CT fluoroskopie (CTF) představuje bezpečný a efektivní způsob pro provádění perkutánních intervenčních výkonů. Hlavním problémem při jejím používání je relativně vysoká radiační zátěž.
Cílem pilotní studie bylo zmapovat dávky radiologů i pacientů a dále prozkoumat metody jejich optimalizace při použití různých typů ochranných pomůcek. Metodika: Pro každou jednotlivou intervenci při CTF byla měřena kumulativní dávka na ruku radiologa pomocí přímo odečítajícího dozimetru Unfors EDD umístěného na dorzální straně ruky lékaře.
Dále bylo provedeno měření na vodním fantomu s cílem určit potenciál ochranných rukavic a roušek. Pomocí ionizační komory a dozimetrického systému RADCAL byla stanovena kumulativní dávka na ruce i na tělo radiologa při CTF při různém použití těchto ochranných pomůcek.
Pro přehled o radiační zátěži pacientů při CTF byly stanoveny místní diagnostické referenční úrovně pro nejčastěji prováděná vyšetření podle postupu popsaného v Národních radiologických standardech pro radiologickou fyziku z dedikovaného CT přístroje. Získaná data byla následně podrobena analýze s cílem zjistit korelaci mezi dávkovými parametry.
Výsledky: Ze sledovaných výkonů představuje nejmenší dávkovou zátěž rukou intervenujícího lékaře periradikulární terapie. Biopsie i drenáže jsou dávkově 3-4krát náročnější.
Nejúčinnější ochrannou pomůckou pro snížení ozáření ruky intervenujícího radiologa používajícího CTF je zapnutí softwarové ochrany. Rukavice dávku ještě snižují o dalších cca 8 %.
Použití roušky snižuje ozáření těla intervenujícího radiologa o 15 %. Studie ukázala, že pacientská dávková data se v průběhu času příliš nemění.
Díky neexistenci národních úrovní není možné získané MDRÚ porovnat s jinými referenčními hodnotami v rámci republiky.Závěr: Intervence prováděné pod CT kontrolou jsou rychlé, efektivní a miniinvazivní diagnostické či léčebné zákroky.