Příspěvek se zabývá specifickými rysy rodinné terapie. Autor se zamýšlí nad tím, k jakým specifickým aspektům terapeutického procesu musí být pozorný terapeut, který se odváží pracovat s párem a/nebo rodinou.
V této souvislosti je příspěvek věnován dovednostem, které jsou pro rodinnou terapii nezbytné. Jsou uvedeny příklady klíčových dovednosti pro praxi rodinné terapie, jak jsou uváděny v zahraniční odborné literatuře a rozvíjeny v příslušných vzdělávacích programech a supervizi.
Součástí textu je zamyšlení nad významem životních zkušeností, potřebou tzv. sebe-zkušenosti a působením těchto vlivů na práci rodinného terapeuta.