Neklid v umění přelomu 19. a 20. století bývá tradičně spojován s problematikou výrazu. "Výrazové umění" (Ausdruckskunst) se zejména v německé dobové teorii umění stalo jednou z nejdiskutovanějších kategorií. Sochařství přelomu 19. a 20. století představuje materiál, který k přehodnocení zažitých tezí o výrazovém umění vyloženě vybízí.
Zejména sledujeme-li znakovou povahu dobové sochařské produkce, dojdeme k závěrům, které stírají hranice předem narýsované dosavadní uměleckou teorií.