Příspěvek na konferenci Filmová propaganda, pořádané Ústavem pro studium totalitních režimů v Praze 6. 12. 2016. Příspěvek vychází z příkladů českých hraných filmů natočených po roce 1945 a v jejich fikčních světech odkrývá mechanismus sloužící iniciaci či posílení určitých procesů, jimž měly podléhat elementární jednotky společnosti.
Ptá se, jak propaganda konstruovala soukromý prostor soudobého člověka k prosazování normativních modelů (rodiny, výchovy, domácnosti atd.) nebo obecněji k ustalování podmínek vládnoucího režimu.