Článek upozorňuje, že po nabytí účinností části evropského nařízení eIDAS v červenci 2016 a po přijetí a nabytí účinnosti zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se v září 2016 v ČR výrazně změnila situace ohledně požadavků na písemnou formu soukromého právního jednání. Nově pro zachování této písemné formy zřejmě dostačuje pouze elektronický podpis prostý.
Pro diskurs se článek zabývá funkcemi podpisu, zejména dle německé nauky, a tím, jak jsou funkce podpisu poté plněny či neplněny technikami implementace, ale především různými definicemi a požadavky práva. Do hloubky a včetně komparace je analyzován pojem prostý elektronický podpis z nařízení eIDAS.
Stručně jsou zmíněny možnosti jeho důkazního použití.