Abstrakt
Článek upozorňuje, že po nabytí účinností části evropského nařízení eIDAS v červenci 2016 a po přijetí a nabytí účinnosti zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se v září 2016 v ČR výrazně změnila situace ohledně požadavků na p ísemnou formu soukromého právního jednání. Nově pro zachování této písemné formy zřejmě dostačuje pouze elektronický podpis prostý.
Pro diskurs se článek zabývá funkcemi podpisu, zejména dle německé nauky, a tím, jak jsou funkce podpisu poté plněny či neplněny technikami implementace, ale především různými definicemi a požadavky práva. Do hloubky a včetně komparace je analyzován pojem prostý elektronický podpis z nařízení eIDAS.
Stručně jsou zmíněny možnosti jeho důkazního použití.
