Publikace na 1. lékařská fakulta, 3. lékařská fakulta |
2013
Abstrakt
Kardiolog se ve své ambulantní praxi setkává nejčastěji s obliterující tepennou chorobou a léčbou akutní flebotrombózy, antikoagulační léčbou brání systémové embolizaci u rizikových nemocných, předchází tedy vzniku akutní tepenné ischemie. Méně často řeší stavy žilní hypertenze s jejich průvodními kožními změnami a otoky, povrchovou tromboflebitidu nebo lymfedém.
Při výskytu Raynaudova syndromu je nutné vyloučení jiné systémové nemoci, sama léčba je často svízelná. A u nemocných se systémovými projevy zánětu je třeba pomyslet na možný přibývající výskyt vaskulitid velkých tepen, zasahujících i aortu.
U situací emergentních je důležité myslet na aortální disekci v diferenciální diagnostice bolestí na hrudi