Klinicky významná inzulinová rezistence je vyjádřena u velké části pacientů trpících diabetem 2. typu. Jedinou možnost účinné farmakologické intervence celotělové inzulinové rezistence představuje v současnosti pioglitazon.
Imeglimin je novou molekulou, jejímž primárním účinkem je schopnost ovlivnění inzulinové rezistence. Předpokládá se, že výsledku dosahuje imeglimin ovlivněním metabolismu mitochondrií s následným zkvalitněním citlivosti periferních tkání na inzulin současně provázeným zlepšením sekrece inzulinu.
Klinické studie fáze I a II přinesly slibné výsledky (pokles koncentrace glykovaného hemoglobinu o 0,47-0,72 % [DCCT], snížení glykemie nalačno, zlepšení sekrece inzulinu). Proto byly připraveny studie fáze III.
Současně bylo zaznamenáno velmi nízké riziko vzniku nežádoucích účinků.