Abstrakt
Kapitola se soustřeďuje na využití jednoduchého modelu čtení (Gough & Tunmer, 1986) při zkoumání předpokladů porozumění čtenému ve skupinách respondentů, které byly v centru pozornosti ve druhé etapě projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika. Zabývá se pozicí jednotlivých skupin (žáci typického vývoje, žáci s dyslexií, žáci s vývojovou dysfázií, žáci s poruchami autistického spektra) v jednoduchém modelu čtení i sledováním dvou aspektů tohoto pojetí čtení - dekódování a jazykového porozumění - v těchto skupinách.
Vše je dále dáváno do kontextu diagnostiky porozumění čtenému, jak bylo v daném projektu realizováno (porozumění čtenému na úrovni vět, porozumění kontextuálnímu textu). Percentuální počty v dimenziálním pojetí čtenářů dle jednoduchého modelu čtení přinesly poznání, že rizikové skupiny netvoří homogenní skupiny slabých čtenářů, objevily se kombinace různých deficitů (z hlediska dekódování a jazykového porozumění).
Dělení slabých čtenářů podle jednoduchého modelu čtení může pomoci odhalit zatím neidentifikovaných gramotnostních obtíží a dát tak podnět pro vhodné intervence. Svou úlohu však sehrává i způsob hodnocení porozumění čteného.
Potvrzena byla dále velká variabilita možných obtíží v porozumění čtenému a jeho předpokladech i nutnost existence různých diagnostických přístupů k hodnocení čtení s porozuměním.