Ke svým autorům z Makedonie, tvořícím v tzv. předosvobozenském období (do roku 1878), se prvotně hlásí dnešní bulharská literární věda. Zároveň však nelze přehlížet stanovisko současné vědy makedonské, která uplatňuje své právo na společné (pomezní, sdílené, dvojdomé) bulharsko-makedonské autory.
Prvními představiteli literárního života v Makedonii, jsou spisovatelé-osvětáři a národní učitelé J. K(ă)rčovski a K.
Pejčinovič. Typickým zjevem tzv. kantorské literatury poloviny 19. století je J.
Chadžikonstantinov-Džinot. Do vývoje bulharské poezie 60.-70. let 19. století významně zasáhlo dílo makedonských básníků a vlastenců bratří Miladinovových (sborník makedonského a bulharského slovesného folkloru Bălgarski narodni pesni, 1861) a R. Žinzifova.
Typem bulharsko-makedonsko-řeckého tvůrce je básník G. P(ă)rličev.