Abstrakt
Publikace předkládá rekonstrukci šíření západní - tibetobarmské - větve sinotibetské jazykové rodiny na základě nových archeologických zjištění. Původ sinotibetské rodiny je hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky, jejichž postup na severozápad Číny je pak vysvětlen na základě obecnější hypotézy spojující šíření velkých jazykových rodin s demografickým růstem vyvolaným přechodem k zemědělství a s následným vytlačováním raných zemědělských populací z jejich původní domoviny.
Je poukázáno na to, že dlouhodobý vývoj na severozápadě pak v reakci na zhoršující se přírodní podmínky vedl k formování smíšeného zemědělsko-pasteveckého způsobu obživy, charakteristického později pro historické a recentní tibetobarmské populace. Tento hospodářský systém také umožnil plnou adaptaci na horské a vysokohorské prostředí a pronikání severozápadních populací směrem na jih do horských oblastí, kde v historických dobách a dnes nacházíme etnika hovořící tibetobarmskými jazyky.