Abstract
Natriuretické peptidy (NP) patří mezi význačné peptidy působící v srdci. V r. 1987 bylo srdce popsáno jako endokrinní orgán ovlivňující diurézu regulací cirkulujícího objemu tělních tekutin, s cílem udržet normální hodnoty krevního tlaku a zabránění přetížení kardiovaskulár-ního systému.
NP se syntetizuje v srdečních síních, odtud atriální natriuretický peptid (ANP), ale i v jiných tkáních. Byl popsán i další tzv. brain NP (BNP), který se v malém množství syntetizuje v srdečních komorách při distenzi komor.
ANP působí v kontrole homeostázy vnitřního prostředí spolu s oxytocinem a předpokládá se, že oxytocin může zajišťovat protektivní účinky prostřednictvím ANP. V poslední dekádě existuje velké množství klinických studií sledujících hladinu ANP v plasmě u poruch srdečních funkcí a u srdečního selhání, ale chybí informace o působení stresu.
ANP je v srdci přítomno jako pro-peptid, který je uložen v síních ve formě granulí, ze kterých se pro-ANP aktivuje na biologicky aktivní hormon ANP působením řady různých podnětů.