Příspěvek je věnován vztahu Jozefa Lettricha, předního slovenského nekomunistického politika v letech 1944-1948, s komunistickým hnutím a jeho činovníky. Poukazuje na diferencovaný pohled na jeho osobu u komunistické nomenklatury, na úzké vazby mezi ním a povstaleckou komunistickou garniturou v čele s Gustávem Husákem (příloha příspěvku obsahuje jejich osobní korespondenci), se kterou Lettricha spojovala generační zkušenost a společně prodělaný zážitek Slovenského národního povstání.
Spolupráce mezi komunisty a Lettrichem byla narušena volbami v květnu 1946 a propuknutím studené války, kdy započalo otevřené nepřátelství a komunistické úsilí o nabytí politického monopolu moci.