Příspěvek vymezuje pojem partnerské pojmenování a zdůrazňuje jeho emocionální a charakterizační funkci. Podrobněji se pak věnuje funkci konotační, která umožňuje interpretovat mimojazykový charakter vzniku mnohých pojmenování.
Popisována je především na základě frazémů spojených s jednotlivými pojmenováními a stručným nastíněním psychologicko-antropologického pozadí partnerství. V souladu s kognitivním pojetím metafory jsou představeny dvě hlavní konceptualizace partnera (partner je vzácnost a partner je subjekt/objekt milostné touhy), které pak zakládají dílčí konceptualizace (např. partner je fyzický kontakt, partner je část lidského těla apod.).