Jazyk je jedním ze základních rysů identity jedince i skupiny. Jako společenský fenomén má dvě základní funkce: komunikační a identifikační.
Na příkladu české menšiny v Chorvatsku se snažíme o vypozorování faktorů, které v národnostních menšinách působí na udržení jazyka - vedle obvykle uváděných (jako jsou administrativně-právní status a zajištění práv menšinového jazyka na daném území, rodina, menšinové školství, zpravodajství a publicistika v menšinovém jazyce, náboženství, kulturní činnost atd.) pozorujeme vlivy volby životního partnera, soužití v jedné domácnosti s dalšími lidmi, znalosti jazyka a jazykových interferencí, zaměstnání a liberální výchovy.