Tématika regionalizace patří mezi tradiční a opakovaně nastolované problémy geografického studia. Výsledky sociogeografické regionalizace jsou velmi důležité jak ve smyslu poznávacím, tak ve smyslu aplikačním.
V prvém případě je nutné zdůrazňovat jejich syntetický charakter a odpovídající postižení geografického uspořádání nejen společenských jevů, nýbrž i jejich vztahových souvislostí. V druhém případě se jedná o využitelnost výsledků regionalizace pro koncipování regionální politiky při regulaci a podpoře formování pracovních trhů, územní administrativy, lokalizaci investic do technické i sociální infrastruktury apod.
Východiskem studia je analýza vztahů mezi obyvatelstvem ekonomikou, analýza regionálních procesů, resp. interakcí. Klíčový význam mají informace získané v cenzech, zvláště pak údaje o pracovní a školní vyjížďce.
Regionalizace k roku 2011 je metodicky obdobná jako dříve zpracovaná členění (k roku 1970, 1980, 1991 a 2001). Jsou proto možná i vývojová srovnání a stanovení podstatných tendencí v regionální organizaci společnosti v rámci České republiky.