Abstrakt
Světlo znamenalo v malířství mnoho způsobů zobrazování reality a utváření stylu. Od užívání světla ke zviditelnění transcendentálních prvků ve středověku, použití nočních scén nizozemskými mistry 15. století a Leopardova sfumata po Caravaggiovo zdůraznění kontrastu světla a temnoty a Carracciho užití zrcadla k různému obrazovému sdělování reality.
Galileo v té době identifikuje pomocí dalekohledu a svého kreslířského umění skvrny na Měsíci jako krátery. Vztahy mezi světelnými jevy, optikou a malířstvím jsou komplexní a velmi bohaté.