Abstrakt
Investiční dohody představují jedinečný typ mezinárodních smluv; ačkoliv jsou uzavírané mezi státy, vznikají na jejich základě práva investorům jako jednotlivcům. Pokud se zahraniční investor domnívá, že došlo ze strany státu k porušení ochrany garantované konkrétní dohodou, má unikátní možnost domáhat se nápravy formou mezinárodní arbitráže vedené přímo proti dotčenému státu.
Jednání České národní banky jakožto státního orgánu je podle mezinárodního práva přičitatelné České republice; je tedy možné, že následkem opatření přijatých Českou národní bankou dojde k porušení práv investorů, a tedy k porušení mezinárodního práva. Článek se věnuje jednotlivým případům potenci álního zásahu do nejzásadnějších investičních standardů, zejména ochrany legitimního očekávání a zákazu vyvlastnění bez kompenzace, a to při výkonu pravomocí České národní banky. Na základě této analýzy článek upozorňuje na možná rizika, která mohou v souvislosti s investiční ochranou při činnostech centrálních bank vyvstávat.