Lékař první linie se nejčastěji setkává se zánětlivými stavy víček, jako je ječné nebo vlčí zrno, se zánětyiěty spojivek a s afekcemi slzných cest. Mnohé z těchto klinických jednotek je možné v terénu i primárně ošetřit a léčit.
Zvláštní skupinu v akuutní oftalmologii tvoří případy spojené s n áhlým snížením nebo ztrátou zraku. Často se s nimi setkáváme u starších lidí s cukrovkou a aterosklerotickými změnami na cévách. Nejčastější příčinou je krvácení do sklivce, zánět zrakového nervu, cévní okluze na sítnici nebo odchlípení sítnice.
První pomocí je zde odeslání k odbornému vyšetření ať již internímu, nebo oftalmologickému. Dramaticky probíhající klinický^obraz spojený se snížením vidění, bolestí oka a hlavy představuje akutní glaukomový záchvat.
Stanovení správné diagnózy je zásadní pro další terapii i prognózu. Problematika úrazu začíná od drobných tržných ranek v okolí kůže oka po menší cizí tělíska na spojivce víčka, které lze vyřešit v terénní praxi.
Cizí tělíska na rohovce, větší periokulární kožní rány, kontuze oka, poranění orbity a především penetrující úrazy oka vyžadují již zase specializovanou intervenci. Mimořádně důležitá a klíčová je adekvátní první pomoc při chemickém poleptání a popálení oka.
Rychlost, dovednost a pečlivost při první pomoci rozhoduje o prognóze quod visum.