Abstract
Jakou povahu mají teoretické modely? Nedávná myšlenka, že je můžeme považovat za fikce, má své zastánce i odpůrce. Existují dva hlavní přístupy k fikcím: (i) fikce jako hry na předstírání (make-believe) a (ii) fikce jako nepravdy.
Odpůrci fiktivního pohledu na modely se obvykle přiklání k (ii) a proti fikcionalismu používají tzv. argument nepřesné shody. V příspěvku nejprve vyjasním, v čem oba přístupy spočívají.
Následně představím vlastní rámec, který se skládá ze tří témat, jež nalezneme u zastánců i odpůrců fiktivního pojetí modelů: (1) modely jakožto "popisy chybějících systémů"; (2) role imaginace; (3) analogie mezi modely a literárními fikcemi. U každého tématu představím silné i slabé stránky obou pojetí a budu argumentovat, že k odpovědi na otázku po povaze teoretických modelů jsou potřeba obě pojetí fikcí a že po jistých úpravách se tato pojetí vzájemně doplňují, ačkoli se běžně má za to, že jsou nekompatibilní.