Podněty teologie objetí Miroslava Volfa pro husitskou teologii se zaměřením na otázku eschatologie vedoucí ke křesťansky angažovanému životu
Abstrakt
Poslední období světového teologického vývoje ukázalo, že jak otázka eschatologie, tak otázka společenské angažovanosti jsou pro současné církve otázkami klíčovými. Tento příspěvek si klade za cíl představit chorvatského protestantského teologa Miroslava Volfa (profesor Yale University a zakládající ředitel tamního Centra pro víru a kulturu) jako vhodného partnera v dialogu pro husitskou teologii a sice specificky v otázce pojetí eschatologie a z ní vyplývajícího požadavku křesťanské angažovanosti, která je charakteristická pro českou reformaci a v časem obměňujících se podobách i pro CČSH.
Byl to Zdeněk Trtík, který se na sklonku svého života přihlásil k programu teologie naděje Jürgena Moltmanna - Volfova učitele a přítele. Volfova teologie objetí může být pro nás podnětným impulsem svým radikalismem, který se však elegantně snoubí s nebývalou dávkou realismu, ve světě, který se potýká s mnohými problémy, kterým má církev před Boží tváří čelit.
Ať už jde o problémy ekologické, otázku chudoby a vykořisťování, hlad či válečné konflikty a soužití rozmanitých kultur a náboženství v bezprostřední blízkosti.