Abstrakt
Kapitola obsahuje analýzu možných vlivů ideologických postojů soudců na rozhodovací činnost Ústavního soudu České republiky. Její teoretická část se zaměřuje na debatu týkající se judicializace politiky, interpretace ústavního práva, legitimitu soudního rozhodování a postojový model soudního rozhodování.
Vzhledem k tomu, že soudce již nemůže být viděn jen jako "ústa zákona", je třeba zvažovat i další faktory vedle textu zákona (Ústavy) ovlivňující jeho rozhodování. Politické přesvědčení by mohlo být jedním z takových faktorů.
Autor je nicméně přesvědčen, že soudci postrádají demokratickou legitimitu k tomu, aby činili čistě politická rozhodnutí a je proto důležité, aby potlačili vědomou či podvědomou tendenci rozhodovat ústavněprávní případy v závislosti na svém politickém přesvědčení. Je proto užitečné ověřit skeptickou hypotézu, že soudci ve skutečnosti provozují politiku.
Autor je přesvědčen, že analýza rozhodovací činnosti může být obohacena použitím statistických metod spojených s politologií. V druhé části práce se tak autor pokouší zjistit, zda je možné vidět hlasování soudců Ústavního soudu ČR jako politicky motivované.
Za pomoci statistických metod nejprve zkoumá možnost, že soudci tvoří hlasovací koalice, když analyzuje míru společného hlasování jednotlivých dvojic soudců a potenciální vznik větších bloků soudců hlasujících společně. Obdobným způsobem se následně věnuje užšímu vzorku rozhodnutí učiněných těsnou většinou soudců.
V závěrečné části analýzy je pak zvláštní pozornost věnována hlasování o rozhodnutích o návrzích politických aktérů a otázce, zda lze identifikovat politickou afiliaci některých soudců. Autor dochází k závěru, že politické přesvědčení soudců se pravděpodobně výrazněji projevilo pouze v období tzv. druhého Ústavního soudu a pouze v úzké skupině případů.