Transkraniální sonografické nálezy při hledání diagnostických markerů afektivních a neurotických poruch
Abstrakt
Úvod: Účinná léčba duševních onemocnění a její vývoj vyžadují hledání neurobiologických markerů těchto poruch. Transkraniální sonografie (TCS) je zobrazovací metoda mozku, která dokáže s vysokou přesností zobrazit určité mozkové struktury.
U depresivních a některých úzkostných poruch odhalila sníženou echogenitu rafeální zóny mozkového kmene, jejíž součást í jsou rafeální jádra. Protože nález nesouvisí se závažností onemocnění, bývá interpretován jako dispoziční faktor či možný "trait marker" těchto onemocnění.
Cíl práce: Zjistit, zda snížená echogenita rafeální zóny mozkového kmene souvisí s dispozičními faktory k depresivním a úzkostným poruchám. Materiál a metoda: Sto studentů bez anamnézy duševního či neurologického onemocnění bylo vyšetřeno TCS a současně pětifaktorovým osobnostním inventářem NEO-PI-R, Beckovou škálou úzkosti (BAI) a deprese (BDI), Škálou sociální readaptace (SRRS) a geneticky za účelem stanovení polymorfismu v promotoru genu pro serotoninový transportér.
Výsledky: Anechogenní rafeální zóna byla zjištěna u 11 % vyšetřovaných, hypoechogenní u 29 % a normoechogenní u 60 %. Ve skupině s anechogenní rafeální zónou bylo oproti skupině s normoechogenní rafeální zónou zjištěno pouze zvýšené skóre SRRS, zvýšené z-skóre v osobnostní dimenzi přívětivost a zvýšené celkové procentuální zastoupení dlouhé alely promotoru genu pro serotoninový transportér.
Závěr: Zjištěné osobnostní charakteristiky a genetické výsledky nepodporují souvislost mezi rafeální hypoechogenitou a známými dispozičními faktory k depresivním a úzkostným poruchám. Pouze zvýšený výskyt stresových událostí během 6 měsíců před vyšetřením u anechogenních osob odpovídá etiopatogenetickým nálezům u těchto poruch.
Nepodařilo se tak prokázat, že snížená echogenita rafeální zóny je "trait markerem" depresivních a úzkostných poruch, lze však uvažovat o roli "state markeru". Žádoucí je proto další výzkum.