Transkraniální sonografické nálezy při hledání diagnostických markerů afektivních a neurotických poruch
Abstrakt
Úvod: Účinná léčba duševních onemocnění a její vývoj vyžadují hledání neurobiologických markerů těchto poruch. Transkraniální sonografie (TCS) je zobrazovací metoda mozku, která dokáže s vysokou přesností zobrazit určité mozkové struktury.
U depresivních a některých úzkostných poruch odhalila sníženou echogenitu rafeální zóny mozkového kmene, jejíž součástí jsou rafeální jádra. Protože nález nesouvisí se závažností onemocnění, bývá interpretován jako dispoziční faktor či možný "trait marker" těchto onemocnění.
Cíl práce: Zjistit, zda snížená echogenita rafeální zóny mozkového kmene souvisí s dispozičními faktory k depresivním a úzkostným poruchám. Materiál a metoda: Sto studentů bez anamnézy duševního či neurologického onemocnění bylo vyšetřeno TCS a současně pětifaktorovým osobnostním inventářem NEO-PI-R, Beckovou škálou úzkosti (BAI) a deprese (BDI), Škálou sociální readaptace (SRRS) a geneticky za účelem stanovení polymorfismu v promotoru genu pro serotoninový transportér.
Výsledky: Anechogenní rafeální zóna byla zjištěna u 11 % vyšetřovaných, hypoechogenní u 29 % a normoechogenní u 60 %. Ve skupině s anechogenní rafeální zónou bylo oproti skupině s normoechogenní rafeální zónou zjištěno pouze zvýšené skóre SRRS, zvýšené z-skóre v osobnostní dimenzi přívětivost a zvýšené celkové procentuální zastoupení dlouhé alely promotoru genu pro serotoninový transportér.
Závěr: Zjištěné osobnostní charakteristiky a genetické výsledky nepodporují souvislost mezi rafeální hypoechogenitou a známými dispozičními faktory k depresivním a úzkostným poruchám. Pouze zvýšený výskyt stresových událostí během 6 měsíců před vyšetřen ím u anechogenních osob odpovídá etiopatogenetickým nálezům u těchto poruch.
Nepodařilo se tak prokázat, že snížená echogenita rafeální zóny je "trait markerem" depresivních a úzkostných poruch, lze však uvažovat o roli "state markeru". Žádoucí je proto další výzkum.