Příspěvek pojednává o památkové péči a ochraně vybraných sakrálních staveb na území Prahy v letech 1942-1945. Na základě preferencí německé státní správy se v tomto období urychleně přistupovalo k zabezpečení památek umístěných v exteriéru, protože řada sakrálních staveb a jejích interiérů se náhle ocitla v bezprostředním leteckém ohrožení.
Cílem mého příspěvku je na základě archivních pramenů představit konkrétní opatření, se zvláštním zřetelem na ochranná opatření sakrálních staveb na území Prahy, svatovítské katedrály a jejích interiérů v inkriminovaném období.